Člověk a Bůh
Člověk zapomíná. Bůh odpouští. Člověk zapomíná Pravdu Boha. Bůh zapomíná nevědomost člověka.Člověk vzlétá. Bůh vyrůstá. Člověk vzlétá v Bohu. Bůh vyrůstá v člověku.
Člověk miluje lásku, protože ji nemá. Bůh miluje lásku, protože On je veškerou láskou.
Člověk aspiruje. Bůh inspiruje. Člověk aspiruje. Hle, Bůh sestupuje. Bůh inspiruje. Hle, člověk stoupá.
Člověk pláče. Boží Soucit letí, aby se dotkl srdce člověka. Bůh pláče. Člověk posílá zprávu: „Je příliš brzy. Počkej, musíš čekat.“
Člověk je vždy pozdě v modlení a přijímání. Bůh není nikdy pozdě v naslouchání a darování. Pro rozhovor s Bohem má člověk svoji tlukoucí modlitbu. Pro rozhovor s člověkem má Bůh svoji osvěcující Blaženost. Pro spojení s Bohem má člověk svou tichou meditaci. Pro spojení s člověkem má Bůh Svůj naléhavý Mír.
Absolutní svoboda není lidským dosažením. Je to Požehnání Boha. Nejtemnější spoutání není božským dosažením. Je to nabídka člověka.
Člověk chce znát sám sebe a osvobodit sám sebe. Bůh chce odhalit Sám Sebe a projevit Sám Sebe. Člověk chce objevit Nebe na nejvyšší úrovni vědomí. Bůh chce odkrýt Nebe zde na zemi a nikde jinde.
Bůh dává člověku to, co má a to, čím je – Lásku, Radost, Mír, Blaženost a Sílu. Člověk dává Bohu to, co nemá a to, čím není – slib! Lidský slib! Lidský slib Bohu pro Boha!
