Jak mohu být více připoután ke své snaze těšit Boha?

Sri Chinmoy: Místo slova „připoután“ řekněme „oddán“. Když se jedná o něco dobrého, jsme tomu oddáni; pokud je to nebožské, jsme k tomu připoutáni. Například protože milujeme svou vlast, oddáme své životy pro zlepšení své vlasti. Podobně pokud je to něco dobrého, oddáme tomu svůj život. Stejným způsobem je naše duše oddaná projevení Boha. Když se začínáme modlit a meditovat, zkoušíme těšit Boha. To znamená, že jsme

Zůstáváme-li v běžném světě, v neaspirujícím světě, světě tužeb, snažíme se potěšit a uspokojit jen sami sebe. Avšak jsme-li ve světě aspirace, snažíme se potěšit Boha. Bůh je kořenem, a můžeme-li těšit kořen, potom kmen, větve, listy, květy a ovoce budou také potěšeny. Oddejme proto sami sebe kořenu, Bohu. Pokud dokážeme potěšit Boha vnitřním pláčem svého srdce, spatříme a ucítíme v sobě Boží Lásku, Zájem, Světlo a Mír — vše, co Bůh má a čím je.

Jak můžeme mít tento vnitřní pláč? Můžeme ho mít stejným způsobem, jako vnější pláč. Když dítě pláče, protože má hlad, tak ať je matka kdekoliv, přiběhne k němu. Dítě může být v prvním patře a jeho matka ve druhém patře, ale matka k němu přiběhne, protože dítě upřímně pláče, aby ho nakrmila. Podobně pokud upřímně pláčeme po božském nektaru, po světle a blaženosti, tak nám to nutně musí Bůh dát.

Když dítě pláče, nevědomě doufá, že jeho matka přijde a donese mu jídlo. V našem případě, jako hledající to děláme vědomě. Pláčeme-li po míru, světle a blaženosti, okamžitě dostaneme odpověď. Náš pláč ale musí být upřímný. Když uvnitř pláčeme, musíme cítit upřímnou potřebu Boha. Pokud máme tuto vnitřní potřebu, Bůh ze své nekonečné Štědrosti přijde a dá nám to, co potřebujeme.

Máme-li upřímný, opravdový vnitřní pláč, všechny naše problémy budou vyřešeny. Nemáme-li však tento upřímný vnitřní pláč, pak nezáleží na tom, kolik let budeme žít na zemi, uspokojení však nenajdeme, protože skutečné uspokojení znamená zdokonalení naší přirozenosti, dokonalost našeho života.