Je možné, aby se fyzická mysl pokusila zastřít vděčnost srdce?

Sri Chinmoy: Nejen, že je to možné, ale děje se to téměř stále. Fyzická mysl zahaluje vděčnost srdce téměř každý den a v některých případech dvacet čtyři hodin denně. Ateisté nevěří v Boha, ačkoliv Bůh jim dal duši, dal jim život, dal jim příležitost a stále se o ně stará a dává jim Soucit a Zájem. Ale pro ně není žádný Bůh. S jejich mentálním rozvojem a složitostí do nich vstoupily pochyby a další nebožské vlastnosti. Pro bohaté lidi Bůh také často neexistuje, ačkoliv Bůh je požehnal Svou Štědrostí. Pro ně jsou jejich Bohem peníze. Jsou vším, oč usilují. Tito lidé mají také srdce, ale vděčnost srdce je zastřena fyzickou myslí.

Fyzická mysl stále pláče pro vlastnictví, a ne pro osvobození. Ale srdce má vždy cítění jednoty. V srdci máme ty a já stejné postavení. Já nejsem žádným způsobem nadřazený tobě, ty nejsi žádným způsobem nadřazený mně. Ale když žijeme ve fyzické mysli, jsme okamžitě odděleni. Buď jsem nadřazený nebo jsem podřadný; nemůžeme si být rovni. Fyzická mysl, která je plná nedokonalostí, omezení a otroctví, se nás vždy bude snažit oddělit od naší skutečnosti. Naší skutečností je duše, a duše je uvnitř srdce. Fyzickou mysl musíme chytit a hlídat jako zloděje. Chytit musíme mysl svou intenzivní aspirací a hlídat ji musíme silou své vůle. A nakonec ji musíme osvítit světlem své duše.

Vděčnost srdce můžeme odhalit ve chvíli, když se nám povede přivést do popředí svou duši, která je plná božského světla. A k tomu, abychom přivedli do popředí duši, musíme cítit, že celá naše existence je v samotném srdci. Musíme cítit, že celá naše koncentrace je v srdci, ne na vrcholu hlavy nebo včele nebo kdekoliv jinde. Když zaměříme svou pozornost na srdce, musíme cítit, že je zde božská jiskra, nejkrásnější a nejjasnější dítě pokoušející se dostat dopředu. Tak jako slunce na obloze je mnohokrát zakryto mraky. Ale když nakonec slunce vyjde vpřed, temnota úplně odplyne. Dokážeme-li zaměřit svou pozornost na srdce, pomalu a jistě uvidíme, jak vnitřní slunce, které je nekonečně zářivější, mocnější, jasnější než fyzické slunce, vychází dopředu a osvětluje naše vnější vědomí. Tehdy bude fyzická mysl uvnitř nás přeměněna nekonečným Světlem. Potom namísto toho, aby nám stála v cestě, se samotná mysl stane vědomým nástrojem srdce a duše.