Musí se ti, kdo následují tvou cestu, vzdát svého náboženství?

Sri Chinmoy: Nemusí. Moji žáci se nemusí vzdávat svého náboženství. Náboženství není v duchovním životě překážkou. Jóga a duchovní disciplína nebudou nikdy žádné náboženství kritizovat. Jóga znamená jednotu s Bohem, vědomou jednotu s Bohem. Já se mohu k Bohu modlit svým vlastním způsobem, vy se můžete k Bohu modlit vaším vlastním způsobem. Boha potěšíme oba. To je náboženství. Když potom realizujeme Boha, sjednotíme se s Jeho stvořením, s Jeho vesmírem. V tu chvíli cítíme, že se nacházíme v Srdci Boha. Když realizuji Boha, budu cítit, že jsem v Jeho Srdci. Vy ucítíte totéž.

Náboženství je jako dům. Každý z nás musí žít v domě; nemůžeme žít na ulici. Na druhou stranu si musíme rozšířit svůj pohled na náboženství. Cítíme-li, že naše náboženství je zdaleka nejlepší a že náboženství někoho jiného je nejhorší, děláme chybu. Musíme cítit, že naše náboženství je dobré a ostatní náboženství jsou také dobrá. Tvůj dům je dobrý pro tebe; můj dům je dobrý pro mě. Tvé náboženství ti určitě pomůže dosáhnout to Nejvyšší a mé náboženství mi to pomůže dosáhnout také. Všechna náboženství jsou jedním. Bůh je stromem a náboženství jsou Jeho větve.

Nesmíme tedy kritizovat žádné náboženství. Avšak co se týče jógy, musíme vědět, že jóga přesahuje všechna náboženství. Nechceme se spokojit jen s mým domem nebo vaším domem. Chceme všechny domy na světě považovat za vlastní, neboť Bůh je v každém z nich. V józe se všechna náboženství stávají našimi, protože jóga znamená jednotu s Bohem. Jakmile máme takovouto jednotu, překonáváme náš omezený pocit „já“ a „moje“, moje náboženství, tvoje náboženství. V tu chvíli překračujeme hranice náboženství.

Všechna náboženství jsou pravá. Jakmile ale vstoupíme do duchovního života, překračujeme náboženství. V tu chvíli je naší snahou, naším cílem jedině Bůh. Když do Něj vstoupíme, vstoupíme do nekonečného Vědomí. Když se modlíme a meditujeme, přijímáme všechna náboženství jako svá zcela vlastní a pokládáme je do samotného Srdce Boha.